Obecní knihovna Roudnice
Naposledy aktualizováno: 16.11.2018 09:51:23

 

 

 

 

 

 

 

HISTORIE ROUDNICE

 

 

 

 

Obsah:

 

1) Název Roudnice

 

2) Nejstarší osídlení

 

3) Osídlování Roudnice

 

4) Roudnické tvrze

 

5) Roudnice a její držitelé

 

6) Osobnosti

 

    Zdislav Mnich, Matěj Chvojka, Jan Matějka, bratranci Veverkové

 

7) Zajímavé letopočty a události

 

8) Patnáct roudnických zastavení

 

 

 

 

 

 

 

Název Roudnice

 

Kdy a kým byla obec založena není známo. Pravděpodobně byl jejím zakladatelem Rudný (nebo Roudný), jeho potomci se nazývali Růdníci, odtud pak název Roudnice.

 

 

 

Nejstarší osídlení

 

Je možné jej položit do mladší doby kamenné a do doby bronzové (2 500 – 1500 př. n. l.).

 

 

 

Osídlování Roudnice

 

Osídlování probíhalo ve 14. století. Noví osídlenci byli českého původu. První známá kolonizace Roudnice byla provedena Anežkou z Třebechovic, zvanou též z Roudnice.

 

 

 

Roudnické tvrze

 

Podle Augustýna Sedláčka stávala tvrz roudnická směrem k Homyli ve vzdálenosti dva tisíce kroků od vesnice (asi „Horka“). Zde se nalézala jedna z roudnických tvrzí. Druhé tvrziště bylo dle místního podání u statku Václava Morávka, na poli zvaném „Na Turyni“. Tvrz snad byla dobře opevněná a vztahoval se k ní název Turyň. Zanikla a nezůstaly po ní žádné stopy. Pověst se zmiňuje o rytířích Turkyňových, kterým měla tvrz patřit.

 

 

 

Roudnice a její držitelé

 

První zmínka o Roudnici pochází z r. 1384.

 

1384 – držitelem Roudnice Beneš z Riesenberka

 

1395 – osídlování (kolonizace) – Anežka z Třebechovic

 

1400 – Roudnici drží Markvart z Jeřic (měl dva syny – Jana z Roudnice a Zdislava

            Mnicha)

 

1421 – držitelem Jan z Roudnice

 

1436 – Roudnici drží Zdislav Mnich, zvaný „Sokol z Roudnice“

 

1438 – tvrz vypálena Jetřichem u Miletínka

 

1457 –  Soběslav z Miletínka

 

1481 – držitelem Roudnice Martin Bořek z Hrádku

 

1492 – Martin Radikovský z Hrádku

 

1513 – Roudnici kupuje pán na Pardubicích Vilém z Pernštejna

 

            Roudnice se stává součástí panství Pardubického, se kterým sdílela další osudy.

 

 

 

 

 

Osobnosti

 

Zdislav Mnich – „Sokol z Roudnice“ – 15. stol.

 

Držitelem Roudnice s tvrzí byl kolem r. 1436 Zdislav Mnich. Pro jeho válečnické umění byl nazýván „Sokolem z Roudnice“. V roce 1436 se zásluhou kněze Ambrože stal hejtmanem husitského Hradce Králové. Následující rok ale uzavřel mír s králem Zikmundem a otevřel mu hradecké brány. Nato byl z Hradce Králové vypuzen. Jeho roudnickou tvrz dobyl a vypálil r. 1438 Jetřich z Miletínka. Sídlo patrně nebylo již obnoveno a o vesnici vedlo spory více majitelů.

 

 

 

Matěj Chvojka 1755 – 1791

 

Jméno Chvojka se v Roudnici vyskytuje v mnoha popisných číslech, neboť zde vzniklo několik větví Chvojkova rodu. Do čp. 20/21 přišel rod Chvojků v roce 1751. V roce 1755 se zde narodil Matěj Chvojka.

 

Část zápisu v matrice kostela v Libčanech: „... 1. 3. 1755 pokřtěn jest Matěj Chvojka, vlastní syn Jana Chvojky a manželky Doroty....“

 

Matěj Chvojka byl chatrného zdraví, otec ho proto dal na studia a zajistil mu výměnek. Díky pobytu na studiích byl dobrým řečníkem, mluvil německy a latinsky.

 

Roku 1775 vypukly selské bouře. 22. 3. 1775 dorazil do Roudnice proud vzbouřených sedláků od Náchoda. Chvojka byl postaven do čela vzbouřenců, aby za ně vyjednával s vrchností. Povstání bylo u Chlumce nad Cidlinou vojskem potlačeno a Chvojka vězněn. Připisuje se mu autorství  básně „Lamentace o té selské rebelii“. Pro nápadnou podobu s Josefem II. měl přezdívku „Selský císař“.

 

Zápis v matrice libčanského kostela o úmrtí Matěje Chvojky: „29. 1. 1791 zemřel Matěj, syn po nebožtíku Janu Chvojkovi, chalupníku z Roudnice čp. 21 na souchotiny, mládenec 43 let starý“. (Věk uveden chybně, má být 36 let.)

 

Osobnost Matěje Chvojky je historicky neprobádaná, kolem jeho působení vedou historikové spory.

 

Literatura:       Josef Petráň: Rebelie

 

                        Josef Svátek: Sedláci u Chlumce

 

                        Karel Michl: Selské bouře na Hradecku

 

 

 

Jan Matějka (Ján Matiejko) 1838 – 1893

 

Své rodové kořeny má v Roudnici významný polský malíř Ján Matiejko. V čp. 18 se narodil jeho otec František Matějka, který působil v polském Krakově jako učitel hudby. Zde se oženil a jedním z jeho dětí byl syn Jan, který měl geniální malířský talent. Po absolvování Akademie výtvarných umění maloval historická plátna. V roce 1885 věnoval moravskému Velehradu obraz věrozvěstů Cyrila a  Metoděje. Jeho dílo ho proslavilo po celé Evropě.

 

 

 

Bratranci Veverkové – vynálezci ruchadla

 

Jméno Veverka je v Roudnici zmiňováno v šesti popisných číslech v různých letech:

 

čp. 44              1620 – 1674

 

čp. 38              1630 – 1759

 

čp. 31              1649 – 1714

 

čp. 21              1670 – 1677

 

čp. 47              1677 – 1681

 

čp. 9                1713 – 1758

 

Děd bratranců Veverkových – Jan Veverka – koupil v r. 1713 grunt čp. 9 v Roudnici. Zde Veverkové hospodařili do r. 1758, kdy odešel tehdejší majitel Jiřík Veverka do Rybitví u Pardubic. Jeho vnuci, bratranci Václav a František Veverkové sestrojili v Rybitví v r. 1827- 28 ruchadlo zvané „veverče“.

 

 

 

Zajímavé letopočty a události

 

 

 

1515 – z tohoto roku je zachován nejstarší roudnický urbář (sem byly zapisovány

            povinnosti     

 

            poddaných vůči vrchnosti)

 

1660 – po 30leté válce obec zpustošena, domy opuštěny, pole neobdělaná, z tohoto roku

 

            zachována Berní rola (obsahuje zápisy o výměře obhospodařované půdy, popis

 

            usedlostí, místních živností a řemeslníků)

 

1743 – z tohoto roku je zachována kniha „Robotní povinnosti panství

            pardubického“ (rozpis roboty potažní a pěší)

 

1765 – postaven domek pro místní chudé (pastouška) na dolním konci čp. 45 - dnes Dům

 

             služeb

 

1770 – rozdělení na Horní Roudnici a Dolní Roudnici

 

        -  zavedena popisná čísla

 

        -  postaven barák čp. 50 – zde se vyučovalo v zimních měsících (Havelkovi)

 

1800 – postaven barák určený k vyučování dětí čp. 56 (později hostinec Na Kopečku)

 

1831 – postaven křížek v Horní Roudnici

 

1843 – postaven křížek v Dolní Roudnici

 

1847 – vysázení lip u křížků (přežily 150 let)

 

1849 – patentem ze 4. března zrušena robota na Pardubicku, tím i v Roudnici

 

1853 – spojení Horní a Dolní Roudnice v jednu obec

 

          - úřední zákaz žebroty

 

1855 – postavena „pastouška“ (domek pro chudé) na horním konci (na místě čp. 66)

 

         - postaven „jeřábek“ na horním konci (dřevěná zvonice, odstraněna 2010)

 

1858 – vyplacen první plat kantorovi v Roudnici

 

1863 – obnovení křížků

 

1865 – hromadný archeologický nález bronzových předmětů „Na Horkách“

 

1873 – ve škole zapsáno 156 žáků

 

1875 – stavba a otevření školy

 

1880 – stavba silnice v obci

 

1881 – počet obyvatel 1012 přítomných a 36 na čas nepřítomných

 

1882 – počet dětí školou povinných 182

 

1884 – v čp. 56 zřízen hostinec – později „Na Kopečku“

 

1885 – zavedena trojtřídka (189 zapsaných žáků)

 

1887 – budování kamenných mostů přes potok

 

1889 – zaznamenána poslední přípřež v Roudnici

 

1890 – počet obyvatel 959, zapsáno 186 žáků

 

1894 – z nařízení c.k. místodržitelství zřízen Sbor dobrovolných hasičů v Roudnici se 

            sídlem     v Roudnici

 

1897 – založen hřbitov

 

1900 – před r. 1900 postavena hasičská zbrojnice

 

1919 – na státní silnici na hranicích Roudnice a Lhoty pod Libčany se zastavil na své

            cestě do   Hradce Králové president T. G. Masaryk, byl zde slavnostně uvítán

 

         - založena Tělovýchovná jednota Sokol Roudnice

 

1920 – 864 obyvatel (dle sčítání lidu)

 

          - sázení 4 lip v zahrádce u pomníku (lípa Svobody, Komenského, Masarykova a

            Legií)

 

1921 – odhalen pomník obětem 1. světové války

 

1923 – založeno místní spořitelní a záložní společenstvo „Kampelička“ (název podle

            zakladatele Fr. Cyrila Kampelíka)

 

1924 – pořízena Kronika obce (vázaná v kůži), zápisy zpětně od r. 1918, první kronikář

 

            Vincenc Charbuský

 

1926 – ustavení hasičského sboru v Roudnici (zápis v obecní kronice o ustavující schůzi)

 

1927 – započato s regulací vody u Hubenic (na ni navazuje regulace vody v Roudnici)

 

         - založeno Sdružení chovatelů hospodářského zvířectva

 

1928 – regulace potoka v obci s použitím betonových desek firmy Holínka z Roudnice

 

         - ustaven přípravný výbor pro postavení Chvojkova domu

 

1929 – pořízena vodní nádrž pod „Kopečkem“, ukončena regulace potoka

 

          - velká Chvojkova slavnost v Roudnici– účast z celých východních Čech

 

1930 – zavedena elektrika do školních tříd

 

          - zřízení obecní knihovny, pravidelné půjčování knih

 

1931 – budování vodní nádrže před čp. 90

 

          - zbudování mostních vah – před čp. 1 a čp. 20

 

          - hasičskému sboru předána nová motorová stříkačka

 

1932 – soupis hospodářského zvířectva v obci: 644 ks hovězího dobytka, 687 vepřového,

            117 koní, 164 koz

 

          - živnosti v obci: 3 hostince, 3 obchody smíšeným zbožím, 2 řeznictví, 2

            krejčovství, 1 cementářská, 1 truhlářská, 2 kolářské, 1 obuvnická,  2 kovářské,

            4 prodejny tabáku,strojírna na hospodářské stroje bratří Šimůnků

 

1939 – objevena sídlištní jáma na poli F. Kalvody

 

1940 – zbudována věž na sušení hadic u hasičské zbrojnice

 

1942 – postaveny dřevěné lávky přes luka do Puchlovic

 

1945 – stavba letiště na polích „Za Humny“

 

1946 – 36 rodin odešlo osídlovat pohraničí (asi 200 lidí)

 

1947 – otevřen zemědělský útulek

 

         - založen Svaz české mládeže (50 členů)

 

1948 – zbudována silnice do Puchlovic

 

          - Místní národní výbor přestěhován do čp. 45 ( Dům služeb)

 

1950 – založena odbočka Československého červeného kříže (ČSČK), měla 80 členů

 

          - přestavba školy,

 

          - založena Lidová myslivecká společnost, měla 12 členů

 

1951 – nález kamenné sekery na poli p. Probošta

 

1952 – založeno Jednotné zemědělské družstvo Roudnice

 

1955 – ustaven Divadelní kroužek Osvětové besedy v Roudnici

 

1956 – v obci zaveden místní rozhlas

 

1960 – zavedení jednotné pouti pro oba konce Roudnice na druhou neděli v červenci

 

1964 – v obci založena organizace Svazarm (měla 20 členů)

 

1965 – založen filmový a fotografický kroužek v obci, počátky filmové a fotografické

            kroniky obce

 

          - otevřen hostinec U Formana (po rekonstrukci hospody U Matějovských)

 

          - první vítání občánků v Roudnici (trvá bez přerušení do současnosti)

 

1966 – zbudování a otevření divadla v přírodě, pojmenováno po roudnickém rodákovi

             Matěji Chvojkovi na „Chvojkovo divadlo“

 

1968 – první sjezd rodáků a přátel Roudnice, zajišťoval Místní národní výbor,  Jednotné            zemědělské družstvo a ČSPO (hasiči)

 

1973 – výstavba prodejny potravin

 

1975 – nález šesti historických nádob při stavbě rodinného domu u Levinských

 

1976 – zrušena Základní škola v Roudnici

 

1977 – otevřena Mateřská škola v Roudnici

 

1981 – Místní národní výbor přestěhován do budovy bývalé základní školy

 

1985 – první rekonstrukce hasičské zbrojnice

 

1988 – větrná smršť, na roudnických návsích padlo 103 topolů (24. července)

 

1995 – kabelizace elektřiny v obci

 

          - budování vodovodu

 

1998 – zbudována asfaltová dráha na Starém hřišti

 

         - začal vycházet místní Zpravodaj (25.3.1998)

 

1999 – zbudována víceúčelová sportovní plocha v areálu V Lesejčku, postaveny nové

            kabiny k fotbalovému hřišti

 

2000 – zánik Jednotného zemědělského družstva (30. 11. 2000)

 

2003 – plynofikace obce

 

         - převzetí erbu a praporu obce v Parlamentu ČR starostou Martinem Bitvarem

 

           na praporu i na erbu je uprostřed umístěn snop obilí, po stranách dvě sklopené  

           radlice, obojí charakterizuje Roudnici jako obec ryze zemědělskou

 

         - archeologický průzkum okolí Roudnice

 

2004 – první rozsvěcení vánočního stromu

 

2005 – sjezd rodáků a přátel Roudnice

 

2006 – archeologické nálezy „Na kopcích“  při těžbě štěrkopísku

 

2008 – „15 roudnických zastavení“ – informace s prohlídkou obce

 

2010 – vysvěcení nových pískovcových zvonic

 

2011 – druhá přestavba hasičské zbrojnice

 

         - počátek revitalizace lipových alejí a návsí, nová výsadba stromů, liniová výsadba 

           podél hlavní komunikace, výsadba v okolí zvoniček

 

2012 –rekonstrukce hasičské zbrojnice a otevření hasičského minimuzea

 

         - založen remízek u vodárny (podél cesty od obecního úřadu  Na Horka)

 

2013 – výstavba minihřiště s umělým povrchem v areálu V Lesejčku

 

2014 – výsadba 52 nových stromů na veřejném prostranství

 

2015 – soutěž Vesnice roku – cena hejtmana Královéhradeckého kraje za  vedení knihovny  v obci, postup o ocenění knihovny v celostátním kole

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 
Proces zabral 0.0191 sekund času a 0.64MB paměti.