HISTORIE ROUDNICE
Obsah:
1) Název Roudnice
2) Nejstarší osídlení
3) Osídlování Roudnice
4) Roudnické tvrze
5) Roudnice a její držitelé
6) Osobnosti
Zdislav Mnich, Matěj Chvojka, Jan Matějka, bratranci Veverkové
7) Zajímavé letopočty a události
8) Patnáct roudnických zastavení
Název Roudnice
Kdy a kým byla obec založena není známo. Pravděpodobně byl jejím zakladatelem Rudný (nebo Roudný), jeho potomci se nazývali Růdníci, odtud pak název Roudnice.
Nejstarší osídlení
Je možné jej položit do mladší doby kamenné a do doby bronzové (2 500 – 1500 př. n. l.).
Osídlování Roudnice
Osídlování probíhalo ve 14. století. Noví osídlenci byli českého původu. První známá kolonizace Roudnice byla provedena Anežkou z Třebechovic, zvanou též z Roudnice.
Roudnické tvrze
Podle Augustýna Sedláčka stávala tvrz roudnická směrem k Homyli ve vzdálenosti dva tisíce kroků od vesnice (asi „Horka“). Zde se nalézala jedna z roudnických tvrzí. Druhé tvrziště bylo dle místního podání u statku Václava Morávka, na poli zvaném „Na Turyni“. Tvrz snad byla dobře opevněná a vztahoval se k ní název Turyň. Zanikla a nezůstaly po ní žádné stopy. Pověst se zmiňuje o rytířích Turkyňových, kterým měla tvrz patřit.
Roudnice a její držitelé
První zmínka o Roudnici pochází z r. 1384.
1384 – držitelem Roudnice Beneš z Riesenberka
1395 – osídlování (kolonizace) – Anežka z Třebechovic
1400 – Roudnici drží Markvart z Jeřic (měl dva syny – Jana z Roudnice a Zdislava
Mnicha)
1421 – držitelem Jan z Roudnice
1436 – Roudnici drží Zdislav Mnich, zvaný „Sokol z Roudnice“
1438 – tvrz vypálena Jetřichem u Miletínka
1457 – Soběslav z Miletínka
1481 – držitelem Roudnice Martin Bořek z Hrádku
1492 – Martin Radikovský z Hrádku
1513 – Roudnici kupuje pán na Pardubicích Vilém z Pernštejna
Roudnice se stává součástí panství Pardubického, se kterým sdílela další osudy.
Osobnosti
Zdislav Mnich – „Sokol z Roudnice“ – 15. stol.
Držitelem Roudnice s tvrzí byl kolem r. 1436 Zdislav Mnich. Pro jeho válečnické umění byl nazýván „Sokolem z Roudnice“. V roce 1436 se zásluhou kněze Ambrože stal hejtmanem husitského Hradce Králové. Následující rok ale uzavřel mír s králem Zikmundem a otevřel mu hradecké brány. Nato byl z Hradce Králové vypuzen. Jeho roudnickou tvrz dobyl a vypálil r. 1438 Jetřich z Miletínka. Sídlo patrně nebylo již obnoveno a o vesnici vedlo spory více majitelů.
Matěj Chvojka 1755 – 1791
Jméno Chvojka se v Roudnici vyskytuje v mnoha popisných číslech, neboť zde vzniklo několik větví Chvojkova rodu. Do čp. 20/21 přišel rod Chvojků v roce 1751. V roce 1755 se zde narodil Matěj Chvojka.
Část zápisu v matrice kostela v Libčanech: „... 1. 3. 1755 pokřtěn jest Matěj Chvojka, vlastní syn Jana Chvojky a manželky Doroty....“
Matěj Chvojka byl chatrného zdraví, otec ho proto dal na studia a zajistil mu výměnek. Díky pobytu na studiích byl dobrým řečníkem, mluvil německy a latinsky.
Roku 1775 vypukly selské bouře. 22. 3. 1775 dorazil do Roudnice proud vzbouřených sedláků od Náchoda. Chvojka byl postaven do čela vzbouřenců, aby za ně vyjednával s vrchností. Povstání bylo u Chlumce nad Cidlinou vojskem potlačeno a Chvojka vězněn. Připisuje se mu autorství básně „Lamentace o té selské rebelii“. Pro nápadnou podobu s Josefem II. měl přezdívku „Selský císař“.
Zápis v matrice libčanského kostela o úmrtí Matěje Chvojky: „29. 1. 1791 zemřel Matěj, syn po nebožtíku Janu Chvojkovi, chalupníku z Roudnice čp. 21 na souchotiny, mládenec 43 let starý“. (Věk uveden chybně, má být 36 let.)
Osobnost Matěje Chvojky je historicky neprobádaná, kolem jeho působení vedou historikové spory.
Literatura: Josef Petráň: Rebelie
Josef Svátek: Sedláci u Chlumce
Karel Michl: Selské bouře na Hradecku
Jan Matějka (Ján Matiejko) 1838 – 1893
Své rodové kořeny má v Roudnici významný polský malíř Ján Matiejko. V čp. 18 se narodil jeho otec František Matějka, který působil v polském Krakově jako učitel hudby. Zde se oženil a jedním z jeho dětí byl syn Jan, který měl geniální malířský talent. Po absolvování Akademie výtvarných umění maloval historická plátna. V roce 1885 věnoval moravskému Velehradu obraz věrozvěstů Cyrila a Metoděje. Jeho dílo ho proslavilo po celé Evropě.
Bratranci Veverkové – vynálezci ruchadla
Jméno Veverka je v Roudnici zmiňováno v šesti popisných číslech v různých letech:
čp. 44 1620 – 1674
čp. 38 1630 – 1759
čp. 31 1649 – 1714
čp. 21 1670 – 1677
čp. 47 1677 – 1681
čp. 9 1713 – 1758
Děd bratranců Veverkových – Jan Veverka – koupil v r. 1713 grunt čp. 9 v Roudnici. Zde Veverkové hospodařili do r. 1758, kdy odešel tehdejší majitel Jiřík Veverka do Rybitví u Pardubic. Jeho vnuci, bratranci Václav a František Veverkové sestrojili v Rybitví v r. 1827- 28 ruchadlo zvané „veverče“.
Zajímavé letopočty a události
1515 – z tohoto roku je zachován nejstarší roudnický urbář (sem byly zapisovány
povinnosti
poddaných vůči vrchnosti)
1660 – po 30leté válce obec zpustošena, domy opuštěny, pole neobdělaná, z tohoto roku
zachována Berní rola (obsahuje zápisy o výměře obhospodařované půdy, popis
usedlostí, místních živností a řemeslníků)
1743 – z tohoto roku je zachována kniha „Robotní povinnosti panství
pardubického“ (rozpis roboty potažní a pěší)
1765 – postaven domek pro místní chudé (pastouška) na dolním konci čp. 45 - dnes Dům
služeb
1770 – rozdělení na Horní Roudnici a Dolní Roudnici
- zavedena popisná čísla
- postaven barák čp. 50 – zde se vyučovalo v zimních měsících (Havelkovi)
1800 – postaven barák určený k vyučování dětí čp. 56 (později hostinec Na Kopečku)
1831 – postaven křížek v Horní Roudnici
1843 – postaven křížek v Dolní Roudnici
1847 – vysázení lip u křížků (přežily 150 let)
1849 – patentem ze 4. března zrušena robota na Pardubicku, tím i v Roudnici
1853 – spojení Horní a Dolní Roudnice v jednu obec
- úřední zákaz žebroty
1855 – postavena „pastouška“ (domek pro chudé) na horním konci (na místě čp. 66)
- postaven „jeřábek“ na horním konci (dřevěná zvonice, odstraněna 2010)
1858 – vyplacen první plat kantorovi v Roudnici
1863 – obnovení křížků
1865 – hromadný archeologický nález bronzových předmětů „Na Horkách“
1873 – ve škole zapsáno 156 žáků
1875 – stavba a otevření školy
1880 – stavba silnice v obci
1881 – počet obyvatel 1012 přítomných a 36 na čas nepřítomných
1882 – počet dětí školou povinných 182
1884 – v čp. 56 zřízen hostinec – později „Na Kopečku“
1885 – zavedena trojtřídka (189 zapsaných žáků)
1887 – budování kamenných mostů přes potok
1889 – zaznamenána poslední přípřež v Roudnici
1890 – počet obyvatel 959, zapsáno 186 žáků
1894 – z nařízení c.k. místodržitelství zřízen Sbor dobrovolných hasičů v Roudnici se
sídlem v Roudnici
1897 – založen hřbitov
1900 – před r. 1900 postavena hasičská zbrojnice
1919 – na státní silnici na hranicích Roudnice a Lhoty pod Libčany se zastavil na své
cestě do Hradce Králové president T. G. Masaryk, byl zde slavnostně uvítán
- založena Tělovýchovná jednota Sokol Roudnice
1920 – 864 obyvatel (dle sčítání lidu)
- sázení 4 lip v zahrádce u pomníku (lípa Svobody, Komenského, Masarykova a
Legií)
1921 – odhalen pomník obětem 1. světové války
1923 – založeno místní spořitelní a záložní společenstvo „Kampelička“ (název podle
zakladatele Fr. Cyrila Kampelíka)
1924 – pořízena Kronika obce (vázaná v kůži), zápisy zpětně od r. 1918, první kronikář
Vincenc Charbuský
1926 – ustavení hasičského sboru v Roudnici (zápis v obecní kronice o ustavující schůzi)
1927 – započato s regulací vody u Hubenic (na ni navazuje regulace vody v Roudnici)
- založeno Sdružení chovatelů hospodářského zvířectva
1928 – regulace potoka v obci s použitím betonových desek firmy Holínka z Roudnice
- ustaven přípravný výbor pro postavení Chvojkova domu
1929 – pořízena vodní nádrž pod „Kopečkem“, ukončena regulace potoka
- velká Chvojkova slavnost v Roudnici– účast z celých východních Čech
1930 – zavedena elektrika do školních tříd
- zřízení obecní knihovny, pravidelné půjčování knih
1931 – budování vodní nádrže před čp. 90
- zbudování mostních vah – před čp. 1 a čp. 20
- hasičskému sboru předána nová motorová stříkačka
1932 – soupis hospodářského zvířectva v obci: 644 ks hovězího dobytka, 687 vepřového,
117 koní, 164 koz
- živnosti v obci: 3 hostince, 3 obchody smíšeným zbožím, 2 řeznictví, 2
krejčovství, 1 cementářská, 1 truhlářská, 2 kolářské, 1 obuvnická, 2 kovářské,
4 prodejny tabáku,strojírna na hospodářské stroje bratří Šimůnků
1939 – objevena sídlištní jáma na poli F. Kalvody
1940 – zbudována věž na sušení hadic u hasičské zbrojnice
1942 – postaveny dřevěné lávky přes luka do Puchlovic
1945 – stavba letiště na polích „Za Humny“
1946 – 36 rodin odešlo osídlovat pohraničí (asi 200 lidí)
1947 – otevřen zemědělský útulek
- založen Svaz české mládeže (50 členů)
1948 – zbudována silnice do Puchlovic
- Místní národní výbor přestěhován do čp. 45 ( Dům služeb)
1950 – založena odbočka Československého červeného kříže (ČSČK), měla 80 členů
- přestavba školy,
- založena Lidová myslivecká společnost, měla 12 členů
1951 – nález kamenné sekery na poli p. Probošta
1952 – založeno Jednotné zemědělské družstvo Roudnice
1955 – ustaven Divadelní kroužek Osvětové besedy v Roudnici
1956 – v obci zaveden místní rozhlas
1960 – zavedení jednotné pouti pro oba konce Roudnice na druhou neděli v červenci
1964 – v obci založena organizace Svazarm (měla 20 členů)
1965 – založen filmový a fotografický kroužek v obci, počátky filmové a fotografické
kroniky obce
- otevřen hostinec U Formana (po rekonstrukci hospody U Matějovských)
- první vítání občánků v Roudnici (trvá bez přerušení do současnosti)
1966 – zbudování a otevření divadla v přírodě, pojmenováno po roudnickém rodákovi
Matěji Chvojkovi na „Chvojkovo divadlo“
1968 – první sjezd rodáků a přátel Roudnice, zajišťoval Místní národní výbor, Jednotné zemědělské družstvo a ČSPO (hasiči)
1973 – výstavba prodejny potravin
1975 – nález šesti historických nádob při stavbě rodinného domu u Levinských
1976 – zrušena Základní škola v Roudnici
1977 – otevřena Mateřská škola v Roudnici
1981 – Místní národní výbor přestěhován do budovy bývalé základní školy
1985 – první rekonstrukce hasičské zbrojnice
1988 – větrná smršť, na roudnických návsích padlo 103 topolů (24. července)
1995 – kabelizace elektřiny v obci
- budování vodovodu
1998 – zbudována asfaltová dráha na Starém hřišti
- začal vycházet místní Zpravodaj (25.3.1998)
1999 – zbudována víceúčelová sportovní plocha v areálu V Lesejčku, postaveny nové
kabiny k fotbalovému hřišti
2000 – zánik Jednotného zemědělského družstva (30. 11. 2000)
2003 – plynofikace obce
- převzetí erbu a praporu obce v Parlamentu ČR starostou Martinem Bitvarem
na praporu i na erbu je uprostřed umístěn snop obilí, po stranách dvě sklopené
radlice, obojí charakterizuje Roudnici jako obec ryze zemědělskou
- archeologický průzkum okolí Roudnice
2004 – první rozsvěcení vánočního stromu
2005 – sjezd rodáků a přátel Roudnice
2006 – archeologické nálezy „Na kopcích“ při těžbě štěrkopísku
2008 – „15 roudnických zastavení“ – informace s prohlídkou obce
2010 – vysvěcení nových pískovcových zvonic
2011 – druhá přestavba hasičské zbrojnice
- počátek revitalizace lipových alejí a návsí, nová výsadba stromů, liniová výsadba
podél hlavní komunikace, výsadba v okolí zvoniček
2012 –rekonstrukce hasičské zbrojnice a otevření hasičského minimuzea
- založen remízek u vodárny (podél cesty od obecního úřadu Na Horka)
2013 – výstavba minihřiště s umělým povrchem v areálu V Lesejčku
2014 – výsadba 52 nových stromů na veřejném prostranství
2015 – soutěž Vesnice roku – cena hejtmana Královéhradeckého kraje za vedení knihovny v obci, postup o ocenění knihovny v celostátním kole